STUDNA.

Ta tmavá studna všechno ví;

vše viděla, nic nepoví.

Ta tmavá studna všechno ví.

Ty přísahy a zakletí

a všechny hrůzy podsvětí,

oh, musela je slyšeti.

Ta tmavá studna všechno ví:

jsou rozbity už okovy,

vše viděla, nic nepoví.

A v noci tmavé, noci mdlé

lze spatřit v jejím zrcadle

lebky a hnáty rozpadlé. –

Ta tmavá studna všechno ví:

snad zapomněla, kdo to ví?...

Ta tmavá studna nepoví!