Studýnka.

Studýnka se v stinném háji

Prejští ze skalí,

Jemně plynouc přes oblásek

V houštinu valí.

Kvítečky z vonného břehu

V ní se zhlížejí,

Nad ní v křoví slavíčkové

Libezně pějí.

K studýnce té každé jitro

Milka putuje,

Jejím liběchladným stříbrem

Tváři sy myje.

Tváře, ruce, ňadra sněžná,

Outlá ramínka – –

Ach! můj dobrotivý Bože,

Kyž jsem studýnka!