ŠTURSŮV „RANĚNÝ“

Jedinou ranou

zabit je sen tvůj gigantický;

smuteční hranou

teď zazvonily nad tebou i nad ním

vystřely děl a oheň granátů

s výsměchem chladným

a v pušek staccatu.

Zlomené ruce

žaloba nebi, výkřik lidský

v divoké muce,

že neuzřel, zač bojoval a zmíral,

zač tekla jeho krev v tu cizí zem,

co obestíral

stín smrti závojem. –

A přece vzešel

naposled sen tvůj gigantický;

čas krátký přešel,

Svobody hlasem svět se divem křísí,

nad hrobem tvým pout puká milion,

ikonou ty jsi,

životem je tvůj skon!