Štváč. (Nad hrobem sebevraha.)

Duchem žil jen v temnu šerém,

nevěreckým psával pérem,

zavraždil se revolverem.

Jeho lež klid blahý ruší;

všem, jimž vešla v chtivé uši,

Bože, odpusť jeho duši!

Bídných štváčů řečí planou,

bídnými se mnozí stanou.

Zhoubných bludů hlasatelé

spravují se zásadou:

„Lžeme všude, lžeme směle,

lež nám nebuď závadou!“

Ubozí, vy žamputáři,

kam jste dali rozum, stud?

Služte zlému duchu lháři,

ponechte si lež a blud;

za zjevenou pravdu dík

Bohu vzdává katolík.