SUDIČKY.

By Tereza Dubrovská

Jdou, jdou, bledé ženy jdou

zamlženou krajinou...

V šedém šatě, kvítí v dlaních,

bílé perly svítí na nich,

srp jim září nad hlavou...

Jdou, jdou, bledé ženy jdou

zamlženou krajinou...

Kudy jdou, hned v zadumání

bílý narcis hlavu sklání,

bílé růže rozkvetou...

Hou, hou, houpy, hou...

Zvony k pobožnosti zvou...

V kostelíku nad tou strání

pláče zvonku naříkání

dálnou dálavou...

A pod strání u hřbitova

smrtka bledé dítko chová,

tiskne v náruč svou...

Hou, hou, houpy, hou...

Jdou, jdou, bledé ženy jdou

zamlženou krajinou...

V šedém šatě, kvítí v dlaních,

bílé perly svítí na nich,

srp jim září nad hlavou...