Sulima. (3.)

Noc temná obestřela vonné nivy

a se rtů stírala zpěv romonivý.

A darmo biketáře orlí oko

do dálky na stráž letí přeširoko,

tma zahalila rodných luhů divy.

A v tom se náhle divný život rodí:

to na Dněstru co šumot hbitých lodí...

Stráž ostří sluch... hoj kdož jí poví,

zda nepřítel – – „Ha Regestrovi!“

A za nimi se Leši v Kodak brodí...