ŠUMAŘ.

Má píseň nezná zákona

jak moje toulka cíle,

já nepočítám s úzkostí

své slabiky a míle.

Též správnost mluvy bezvadná

mi dělá malou starost –

bez bázně zprosta zpívám si,

tak, jak mi zobák narost’.

Ten germanismus banální

sem arci schválně pletu:

by zbavil mě hned první zpěv

všech nudných školometů.