ŠUMAŘI.

By Karel Babánek

Dlouží se stíny stromů.

Zarudlí ve tváři,

silnící k městečku jdou

potulní šumaři.

Na housle jeden hraje,

ten píská klarinet,

věčná je žízeň trápí

a vábí širý svět.

Zahrádky, nízká okna

a růže za plotem.

Psi provází je cestou

zuřivým štěkotem.