Šumavo věrná, mnohý den

Šumavo věrná, mnohý den

tě vítal hlukem boje

a stromy tiše pily krev

co nové síly zdroje.

A tak z tvých borů vane zpěv,

jenž vítal slavné předky,

tvé skály posud k nebi ční

co dávné slávy svědky.

Tvé staré srdce doposuď

jen bujný život vnímá,

má posud dechy květinné

a posud strašně hřímá.

Co v tobě někdy zhynulo,

jen nových věků zárod,

jen nový stupeň života,

pověz – a náš národ?