ŠUMÍ BOR –

Šumí bor a tráva hlásí jaro.

Nad květem květ se rdí,

mech šepotá mechu,

ptáku pták, tam zacvrliká brouk,

smrk s jedlí zasténá,

jelen s laní jede, králík cupá s družkou,

sojec emir heteru si v harem vede,

slavík hymny zpívá pod šípkem a růží,

potůček se snoubí s řekou,

rybka hraje s rybkou,

rákosí břeh líbá láskou prohřátý,

žabka za žabkou skáče,

u kolu, jej tráva bujná oplétá,

na ráčka stydlivě vzhlédá žena,

dno se kamenité s vodou tře,

zastaví ji, dál ji nepouští

a vodník ji dráždí těžké balvany vále.

Země zpívá starou epištolu.