Sv. Cyrill a Method.

Zasvitnul blažený den s plahotin nebes

Skvostnějším zdobený dnů všelikých nachem,

Jenž svou jasně odívá

Září všech Slovanův světy.

Posvátný to našich jest den apostolů,

V nichž k nám Páně milost proudně zavítala,

A vláhou věkobytnou

Vlastenské luhy oblila.

O dvé přeblažené! Hvězdy milé nebes

Otcovských! bohatým víry nemíjivé

Obleskem mhlu přehustou

Jste s myslí Slovanův sňali.

Když vás matka časem svým vydala světu,

Zvuk sladký proletěl všech Slovanů krajem

A v chrámech se pohanských

Hrůzou třásla model tlupa.

Ďábelská se na vás jak divoký vichor

Prchlostí zuřivou zášť opovážila,

Loď roztříštiti víry

Nestoudným se čelem snažíc.

Leč Christus spravoval plavbu vaší lodi

A v kormidlo čilé kříž jste pořád měli;

Tak loď v bouři osudné

V přístav vešla bez úhony.

Přeblažní stromové vy jste olívoví

Rozkvětlí na Boží sličně na zahradě,

Z nichž v náš lid se milosti

V sladké vůni olej řine.

Harfou vás učinil Pán přelibozvukou,

A zpěv váš se linul ve světa útěchu,

Jak když k vesně zavítá

S písní rozčilenou slavík.

O dvojchráme svatý, vystavený Bohem,

V němž bozské napořád lásky oheň planul,

V němž vonná se pořáde

Oběť Pánu donášela!

O kdož vás zvelebiť dosti umí slovem?

Ve vděčných Slovanův vy jste si utrobách

Zbožné slávy památník

Na věčné vzdělali věky.