Sv. František Borgiáš

ó dopřejte mi, otče, skrovné cely,

chci žíti sobě, Bohu, Spasiteli – –

Dejte mně habit, sandály a celu!...

Jak z noci stínů vzchází úsvit nový,

tak pohled ve tvář mrtvé Isabelly

den nový rozžal v žití Borgiovi.

Kam v hrobce králů touhy jeho spěly,

v týž přístav klidu stále oči hrouží,

v bohatství, lesku opakuje, touží:

„Dejte mně habit, sandály a celu!“ –

A strhav pouta mámivého světa,

v Lojoly řádu v tiché cele stanul;

tam předsvit slávy nebeské mu vzplanul,

tam ústy Boha pronesená věta:

„Ký světa zisk a jaká duše cena“ –

jím, hvězdou církve, světu ozářena.