SV. PŘIJÍMÁNÍ

Viděl jsem, Bože, anděly,

klečící u oltáře;

když na mne oči upřeli,

byly jak plny záře!

Srdce, to mi se zachvělo,

ruce se blahem třásly;

tak se mi toho zachtělo,

aby jen neuhasly.

Klečeli zbožně u mřížek,

hošík a dívek dvé to;

v prstech mých nes’ se Ježíšek,

chléb bílý v chvíli této.

Jazýčky na rtech prostřeli,

lupínky v růže plání;

na ně jsem klad’ jim rozchvělý

to svaté přijímání.

Bylo to, Bože, zjevení

útěchou v světa klamy,

andělé, v dítky vtěleni,

že chodí mezi námi?!