Svadlé růže.

Ach svadly už ty krásné jarní chvíle,

jež v plných růžích nesly lásku mou,

a nechť bych žil snad příštích věků dýle,

už pro mne nikdy rosu nesnesou.

Už marné vše, čas nevrátí se více,

a nevrátí se srdce mého druž,

a písně mé, v svém bouřném stánku sníce,

ty znějí jen, že svadly růže už.