Švadlenka.

By Václav Antonín Crha

Jsem chudá jen švadlenka,

však s klýdným srdcem svým

u jehly i přádénka

svůj život protrávím;

mé tiché živobytí

je práci určené

a co chci více míti,

je-li spokojené!

A nemám dlouhou chvíli

při nitích, jehlách svých,

vždyť nepřivede k cílí

nás dívky kupa knih;

nevíme-li, jak plésti,

příst, vařit, prát a šit,

musíme místo štěstí

se světem plahočít.

Vždyť zacházeti jehlou

není tak nesnadné,

máme-li ruku sběhlou,

chuť nám nevychladne!

Můžem si též zaspívat,

což práci neškodí,

nebudem aspoň zívat

a to vždy lahodí!