ŠVARNÁ ŽENKA.

By Adolf Heyduk

Ženušku mám zkvetlou nad liliji,

vlasy se jí kolem hlavy vijí,

švarná je a švarně se mi šatí,

lesklé čelo jen se jeřabatí.

Nad žhavý jí uhel oči svítí,

nad maliny ústa se jí nítí,

a když v tanci buší srdce naše,

zvoní na hrdle jí mariáše.

Mariáše jí, mně ostruženky,

ej, to ženka nad všecky je ženky,

směje se, když vymrštím ji s chutí;

jako v nebi v mém je obejmutí!