Švarný šuhaj.

Švarný šuhaj z podhoří,

každý ke mně bočí,

ženičkám, kdy shlednou mne,

padnou slzy v oči.

Klobouk na bok hlavy dám,

za klobouček chvojku

a na hrotek vousků svých

chytnu si děvojku.

Eja! mámli dívčici,

v čele mušky živnou,

cigán musí cymbál hráť,

jak mu ruce kyvnou.

A jak mušky oživnou,

třebas na té trávě,

levou bok si podepru,

pravou složím k hlavě.

Pokřepčím si, poskočím,

bystro vyjuchnu si,

a svět celý napořád

se mnou tančiť musí.