SVATÁ DĚJEPRAVA.

Zní od cisteren plachý oddech volů,

ve světlé noci vody vzmach a spád,

stráž smutná míří nahoru a dolů

a houkne zdlouha jednou, jedinkrát.

Je smilná noc, řev dálek v duši bodne,

nesmírný šílí hvězdný chorovod,

jde patriarcha k těžké ženě plodné:

jak písek v moři rozmnožím tvůj rod!

Chví přezný stan se blaženostmi těla,

mdle stýkají se traviny a kře,

noc smilná je a tichem zcitlivělá...

A – věčný bože – Hagar v poušti mře...