Svaté pole Lubartovské.

Jak je živo na hřbitově –

Z mnohého krev teče těla:

Jakoby to mrtvým v hrobě

Nový život dáti chtěla.

Krev tekoucí – plyneš, hyneš –

Červená se tebou tráva – –

Jaký osud tvoje perle

Rozdrobené očekává?

Částka teče k mrtvým otcům,

Jakoby jim chtěla sdělit,

Že se stará polská rána

Nechce dosaváde scelit.

Částka teče ze hřbitova

Blízké role ovlažujíc:

V potravu se pozůstalým

Vlasti synům proměňujíc.

Částku slunce v sebe ssaje

A ji zdvíhá do výsosti: –

Aby Bohu žalovala,

Jaká bída v pozemskosti! –

Ha hřbitově Lubartovském

Hrstka Poláků se brání –

Marné všechno udatenství,

Marné všechno vzdorování.

Lesňowski jak Leonidas

S lidem svým chce zahynouti –

Můžeš-li též zastaviti

Rusa na osudné pouti?

l přes polský hřbitov letí

Černý ruský orel k cíli – –

Polokrytý z mrakův hlídá

Měsíc – – čili orel bílý! –