SVATEBNÍ. (III.)

Jaká to byla v tvém snění víla,

pověz, mé dítě?

zpívala vlídně:

„Jen čekej klidně

v měsíčném svitě

i v bouři divé,

však ty se dočkáš, však ty se dočkáš

pozděj neb dříve!“

Dnů přešlo málo a juž se stalo,

víly zpěv zhas’

ve blaha tísni.

Či k nové písni

chystá se zas?

k dojemné, snivé?

však ty se dočkáš, však ty se dočkáš

pozděj neb dříve!