Svatební.

Skryt v ořechovém houští,

skrz jehož hustý krov

mdlé svity luna pouští

jak hudbu beze slov,

do víru španělských much

Puk zpívá,

a plna rozkoše, tuch,

a plna sluncí a duh

ta píseň jeho v sluch

splývá:

„Ó krásné sny ve květu mládí,

ty tam, ty tam!

dnes lepší skutečnost vnadí

a struny srdce ladí

k luznějším hrám.

Ó laury, prchá z vašich lesů

dnes plachá laň

a nechce více ku svému plesu

než snítku vřesu

na drahou skráň,

ve věrnou dlaň!

Ó cesty, dobrodružství jihu,

vše s Bohem buď!

v ráz sejme s duše všecku tíhu

a více poví v okamihu

dnes vřelá hruď.

„Můj! – Má!“ – To pro dnes, pro vždy zvoní

a svědkem Bůh!

Ať cválá osud na svém koni,

vás nezdeptá, vás nedohoní,

v polibků ruch

váš zavřen kruh!“

Skryt v ořechovém houští

tak zpíval malý Puk,

mdlé svity luna pouští

na list a květ a suk.

Já poslouchal jsem zamyšlen,

jak zpívá,

a v srdce hlas vpad’ rozechvěn:

Ó kéž vám život, krásný sen,

mou, jeho písní v hudbu jen

v noc i v den

splývá.