SVATEBNÍ.

Co zrálo dlouhá léta

za dne a svítání,

teď přetíženým klasem

se ke mně naklání...

Tvá ústa, jichž jsem hostem,

tvých vlasů ručeje,

mně šumí písní mládí,

mé živí naděje!

Tvé objetí jest dlouhé

a půlnoc blízká jest!

Chci na vše zapomenout,

až pobledne svit hvězd...

Ty v náručí se chvěješ,

ač život volá k nám!

S tvou rukou na smrt bílou

chrám lásky otvírám!