Svátek.

By Jan Václav Tůma

Ta dceruška Vaše

zítra svátek má,

a já vím, co jí kdo

vázaného dá;

páňmáma dá knížky, šaty,

pantáta na krk dukáty,

a hoch za tisíce

hubičku jí dá!

Ten ubohý syn Váš

taky svátek měl,

na něj ale s dárkem

nikdo nevzpomněl;

otec, matka ledabylo,

panence se nezlíbilo,

smutný syn to věru,

smutný svátek měl.

Rodičové staří

co to děláte,

že o ty své syny

tak málo dbáte?

Dcera jako oko v hlavě,

syn záplata na rukávě,

pro ty dcery drahé

o nás nedbáte! –