SVATOŘEČENÍ

Když madame Bassalová zprávu uslyšela

o smrti Maratově, divně vzrušena,

s vášnivým ohněm v očích druhu svému děla:

„Francie dosud neopustil dobrý Bůh,

má srdce hrdá, statečná a vznešená,

jen prostá dívka, slyšte, jaký bouřný duch!

Ó, toužím stisknouti tu ruku krvavou!“

A odpověděl její druh: „Má drahá paní,

mstí zákon žhavě bludné ctnosti popravou,

snad pro ni nezazní již tato hodina!“

„Je mrtva? Kéž svou slavně odvážlivou zbraní

vznítila jiskru spásy kráska hrdinná!“

A madame náhle na klekátko svezla se,

křížem se znamenajíc k nebi zvedla hlas:

„Svatá Charlotto Cordayová, pros za nás!“

Nodier kleknuv opakoval v ohlase,

jak by se do modlitby srdce vtělila:

„Svatá Charlotto Cordayová, pros za nás!“

A právě v tutéž chvíli – sedmá temně odbila –

se skutálela umíráčku za kvílení

Charlotty Cordayové hlava po lešení.