Svátost a láska.

Kněz obřadem váže

k sobě u oltáře

dvě půle člověčí,

jež na stupni klečí.

On by měl zrak míti,

jímž by mohl zříti

jako oko Páně

v srdce tajné schráně;

by věděl, zda dvojí

tato srdce pojí

ta nebeská páska,

čistá, pravá láska.

Aj, však se to doví,

snoubenci mu poví,

když se jich otáže,

dřív než je zaváže.

Štěstí, jestli nelhou,

běda, jestli selhou,

láska oblažuje,

svátost zavazuje.