SVATUŠČINY PÍSNIČKY. (IX.)

Matička se často ptává,

čím že je to, čím,

že tak málo jím,

nejsem-li snad dosti zdráva.

Říkám na otázky tyto,

že si jídlo jen

schovávám vždy ven,

tam že nejvíc chutná mi to.

Matičku tak obelhávám;

vím, že to je hřích,

ale za nic bych

neřekla, kam oběd dávám:

že jej často za mne snědí,

koledou když svou

za dveře mne zvou

malí dráteníčci bledí.