SVATUŠČINY PÍSNIČKY. (XXIV.)

„Hleďte, třešně už jsou v květu!“

Bůh ví, kolikrát

za den slyším tuto větu.

Nedivím se pranic světu,

květ že vidí rád,

kterým zas je blíže létu;

avšak větší radost je tu

třešně vidět zrát,

mlsnému když sládnou retu.

„Pro třešně ti pošlu tetu“ –

věřte, tisíckrát

raděj slyším tuto větu!