SVATÝ BENEDIKT. (IV.)

I rozsmutnil se velmi starý světec,

hůl poutnickou vzal, odebral se do hor

a stále šel, kam zaslzené oči

jej vedly. Náhle slyší krákot s výše,

a hle, tré havranů se vznáší nad ním,

a vidí, že mu cíl ukázat chtějí.

Jde za jich letem po hřebenu horstva

a modlí se a pěje písně Bohu.