SVATÝ BENEDIKT. (VIII.)

V tu chvíli hlasitě se zasmál demon,

jenž dosud seděl na zvráceném sloupu.

Teď zdvih se, zářil jako slunce jasně

a lehkým krokem kráčel ku klášteru.

Šel síněmi a vklouzl v dlouhou kobu,

kde stála řada skříní, stolů, pultů

s náčiním psacím... Zde se změnil demon

ve zlatý prach a rozplynul se síní,

vnik do skříní a zapad v pergameny,

v nichž psána byla díla filosofů

a verše pěvců zaniklého světa...