Svatý bože! věčně spravedlivý!

Svatý bože! věčně spravedlivý!

prosil jsem tě, bys mi půjčil moře,

abych slz měl dost pro velké hoře,

jež mi v srdci vře, jak oheň živý;

žadonil jsem o sbor větrů divý,

aby hlásal do světa, lži boře,

věčný zločin v naší ve pokoře;

nedal’s jich a – byl jsi dobrotivý.

Marně nevina teď umučená

před vrahy, jež zločinů dech strávil,

ruce spíná, slze roníc sténá,

marné žaly tu a marné stesky,

a tak prosím, abys sám to spravil,

věčný bože, vždyť máš hrom a blesky!