Své myšlénce. (I.)

Myšlénko má! Rci, kdo by víc pro tebe dal, než já!

Slyšíš ty kletby, padající na mou hlavu?

A tady stojím, oběť za tebe, však hrdý dosavad,

a chvějící se rty šeptají: Nikdy nazpátek!

A já juž mnoho za tě dal a nazpět nepůjdu,

nechť hřmějí salvy pokrytců a lotrů placených,

já nemohu tě zaprodat za nepoctivý klid,

raději padnu, vzdechnuv naposled: Myšlénko má!