SVÉ PÍSNI

Ty zvyklá orlem k hvězdné letět výši,

čím tobě dav těch, kteří v potu píší,

v urážek bláto hnětou pracně slova?

V prach zdeptá je tvá pata titánova

a v čtyři úhly světa rozežene

jak pýří, v útok co se na tě žene,

co závist, zloba, záští vychrlilo.

To pleva jest. Však z kovu je tvé dílo.

Co tobě na tom, co ty jásáš v nachu,

že pohůnek za tebou křičí v prachu!