Své poesii.

By Bohuslav Květ

Ne, bez tebe mi není možno žít,

má sladká milenko, má těcho jediná

v tom strašném boji života!

a kdybych neměl tě, kde bych se vyplakal,

když začne zoufalství v mém mozku rýt?

Oh, ty’s to pouze, která dovedeš

mou bolesť vzbouřenou polibkem utišit,

jen v náručí tvém klidným jsem!

a nechť mne Osud rve a mučí lidské bestie,

já přece šťasten jsem, neboť ty se mnou jdeš.