Své ruce zdvihám a své ruce spínám

Své ruce zdvihám a své ruce spínám

a nevidím a neslyším,

jen hlavu zvedám výš a výše stoupám

a nevím o sobě a o proměně vím.

– – – Jsem měsíc stříbrný,

jsem bílá oblaka

a zlatý meteor – – –

Já jsem – – –

– – – Jsem snítka modřínu,

jsem iris na vlnách,

hra modrá perly mdlé – – –

Já jsem – – –

– – – Jsem potok, rosa jsem,

jsem poklad vonných hrud

a kámen na mezích – – –

Já jsem – – –

– – – Já zvíře čisté jsem,

motýl a zlatý pták,

laň, mořská hvězdice – – –

Já jsem – – –

Jsem, nejsem, dřímám spánek v hrobě svém,

a věky nad mnou jdou a bratrem je mně čas,

mně u hlav sosna vyrostla ze smutků záhadných,

ze srdce lilie, mé louhy náboženství,

z pohlaví mého bolest cudných fial,

z mé pozemskosti zlaté jarní kvítí,

z noh těla mého květ minulosti černý, truchlivý – – –

Jsem, nejsem, splývám, rozplývám se v modro

a hořím, zpívám, kvetu, plodím, hynu,

jsem, nejsem, bez místa a vědomí a doby – – –