ŠVEHLOVA KONCEPCE

Jako blesk to sjelo v rozum chladný,

divinace božské úrady;

nebyl to Duch svatý s nebe žádný,

jenžto velel: Němci do vlády!

Hned se tvářnost země pozměnila,

všude mír, co v Praze němčíme;

v Sokole se tuží paží síla,

v hraničárech, tam se krčíme.

V Stadicích pluh nový pro nás kovou

agrárníci, chvíle nemarní;

vztýčili tam hrdě vlajku novou,

černorudozlatou – agrární?!

Jen co pluh si šťastně dohotujem,

s Němci svorně pak si zaořem;

jakož „Boží bojovníci“ slujem,

Němci za pluhem jdou a my v něm.

Ministr sám, agrár, pozdravuje

po německu Stadic Oráče;

jaká čest to panu Přemyslu je,

od radosti zrovna do pláče...

Dávno dohřměl jásot převratový,

jubilejní slávy, zatracený sen:

stará pohádka to o syslovi,

sotva ježek vlezl: „Už jsme ven!“