SVĚT ROZKLÁDÁ SE...

Svět rozkládá se za světem,

za hvězdou hvězda, když půlnoc se tmí,

a mezi nimi je jeden, krouží kolem bílého slunce,

a let jeho hudbou tajemné radosti hřmí,

a duše těch, kteří nejvíce trpěli,

do něho vejíti smí.

Sta bratří řeklo: Známe tajemství jeho,

mrtví v něm vstávají ze sna, živí v něm zmírají snem;

milenci řekli: Přílišnou září oslepí zraky

a čas jako vůně neznámých květů každého usmrtí v něm;

a ti, kteří dovedli viděti tisíciletí,

s úsměvem ptají se: Zem?