SVĚTLÁ LISTOPADOVÁ NOC

Myšlenka k výším se věsíc

nečítá zisky ni ztráty.

Viděl jsi tancovat měsíc

nad telegrafními dráty.

Ukolébavě hučel

vlak, k srdci Čech tě nesa.

Snění, jež nemá účel!

Rytmus se zdvihá a klesá.

Viděl jsem vše, co jsme žili

v ubohosti a v pýše.

Dálky se přiblížily.

Nakláněly se výše.

A chápaje a žasna

před bezměrností krot’ jsi.

Proč jsi tak podivně krásná,

listopadová noci?

Světélka v temnotách planou

na uvítanou hosti.

Pootevřenou branou

se díváš do věčnosti.

Záhady není zrádné,

jasné jsou věci i slova.

Ale proč jas tvůj tak chladne,

noci listopadová?