Světlá noc

Noc v bílých světlech bdí, ves usíná,

stříbrní na střechách a stromech.

Hospoda v náves oči oken upíná,

je světlé ticho na všech domech.

Psa dráždí pohled plný na měsíc,

jenž do dálek až k lesu pronik bílý.

Dnes každý zvuk a stín a šept je víc,

než kdyby u studny se s milou sešel milý.

Již nad studní zmlk' okov zdvižen tmou,

z nádoby voda crčí nad roubení.

A ze zmačkané růže voní na prsou

děvčeti plamen prvních políbení.