SVĚTLO V DUŠI.

By Adolf Červinka

Z těch, které přišly loupit klid mé duše,

pro něž mé srdce bilo prudčeji,

ty usmíváš se na mne v tiché tuše

a rozžehuješ novou naději!

Tvůj bílý zjev mne ve snách doprovází,

a vůně, ze tvých šatů vlající,

co mezi nás je nastaveno hrází,

vše smeteno buď dravou bystřicí!

Jen věděti, že na protějším břehu

své touhy najdu sladkou ozvěnu,

a za své lásky mlčelivou něhu

ve tvojich loktech vezmu odměnu...

Pojď za mnou, kam nás temný osud volá,

mou duši mrazí smutek podzimní,

když na stromech se větev černá holá,

mně navrať kouzlo lásky intimní.