Světlo.

By Karel Alois Vinařický

Křesnuli křemenem ocilkou,

Tou chvílkou

Jiskra vzletí, troudu se zachytí,

O tlící troud sirka se zanítí:

Dříví doutná dokola,

Hoří pak a plápolá.

Plamen světlo od sebe dává;

Bez měsíce noc je tmavá.

Z dálky oheň v noci kmítá,

Bledne ale, když den svítá.

Nežli slunce z jitra vstává,

Záře o něm zprávu dává;

Světlo před ním v ranní chvíli

Jako rychlý posel pílí.

Nebeské oko to světu svítí,

Nad zlato jest jeho blesk:

Hvězdy jiskřivě se třpytí;

Měsíc má od stříbra lesk.