Svit luny.

By Augustin Eugen Mužík

Svit luny, skví se nad zemí,

tak čistý, mírný, vytoužený,

jak vlhkým okem svitající

zář lásky z duše čisté ženy.

Tím svitem luny vidím kraj

jak v sladké touze proměněný,

a srdce muže – mohlo to

by odolati lásce ženy?