Svítání na Radhošti.

K druhé noční hodině zbarvilo se nebe,

pásmo k horám přilehlé smaragdem se stkvělo,

neslo nádech žlutavý, zcela ožlutělo;

na Kriváni kdesi až červánky se rděly,

skřivani se jásavým sborem rozepěli.

A co dole dřímal kraj všecek zatemnělý,

zoře z dálky jasnila Radhoště vrch celý.

Svatojanské ohně již zhasly, dodoutnaly. –

Tam, kde smrští plamennou k nebesům se draly,

kaplička jak bělounká holubička sedí;

potěší se pohledem, kdo k ní z dálky hledí.