SVOU HLAVU KE MNĚ SKLOŇ...

Svou hlavu ke mně skloň,

mně po tobě se stýská,

v mých písních alespoň

jsi se mnou, jsi mi blízká.

Svou hlavu ke mně skloň,

chci růže kol ní uvít,

v svých písních alespoň

smím šťasten s tebou mluvit.

Svou hlavu ke mně skloň,

své bílé čílko dumné,

v mých písních alespoň,

můj miláčku, buď u mne.

Svou hlavu ke mně skloň,

své čelo k mojí skráni, –

v mých písních alespoň

ti nikdo nezabrání...