Sýček.

By Jaroslav Vrchlický

Někde sýček zaskuhral,

nocí se to neslo dál,

byl v tom velký, velký žal.

Jedna nota – kdo ji chyt’? –

rozvířila ve mně cit,

nemoh’ jsem se utišit.

Jedna nota, noci hlas.

Sýčka máme každý v nás.

Jak jej přehlušit? Zní zas.

Jedna nota. – Ať si zní,

celý žití taj spí v ní,

první vzlyk – i poslední.