Sylvestrová noc

By Emanuel Miřiovský

Ta sylvestrová noc tak jasná, bílá!

V ní krajem luna svíce rozsvítila

a hvězd to moře jako lampy svítí.

V té noci každý plápol v sobě cítí,

v té noci každý jakby znovu mladý,

v té noci tajné, plné kras a vnady,

v té noci, kde se doba s dobou snoubí,

v té noci poslední, jež hřích i cnotu vroubí,

v té noci bujné, noci převeselé,

v níž spadnout může žití naše celé,

ach v noci té, kdy noc svůj svátek světí,

co snů tu klesá smrti do objetí.

V té noci den a znovu noc se vtírá,

v té noci poslední zvuk odumírá,

v té noci naděje se v hroby kladou

a nové vzrůstají, a s novou vnadou,

v té noci ples a zase naříkání,

v té noci život a zas umírání,

v té noci ples a zase naříkání,

v té noci smrt a nové z mrtvých vstání!