Sylvestrová noc.

Já do lesa nepojedu,

já do lesa nepůjdu,

kdyby na mne hajný přišel,

on by mně vzal sekeru;

sekera je za dva zlaty

a topůrko za tolar –

Kdybych já věděla,

co dělá Matěj!

Matěj!

Já bych mu poslala

na pivo zlatej!

Zlatej!

na pivo zlatej!

Zlatej!

pěknej kulatej –

latej!

Aby se nabumbal –

Můj zlatej –

Má milá máti,

mám-li mu dáti

hubičku nebo dvě,

že mi je vrátí.

Mé milé dítě,

ošidil by tě,

dal by ti hubičku,

zanechal by tě.

Mně se, mně se, mně se,

mně se všecko zdá,

že moje milá

modré mně se má;

mně se, mně se, mně se,

mně se všecko zdá,

že modré mně se se má.

Ach, není tu, není,

co by nás těšilo,

ach není tu, není,

co nás těší;

co nás těšívalo,

v kamnech zahynulo,

ach není tu, není

Flašine –

Tluču, tluču, otevřete,

ztratil jsem šáteček u děvčete.

Děvčátko usnulo,

já taky spal,

někdo mi šáteček

pod hlavou vzal;

někdo mi šáteček –

Hahahahahahahaha atd.

Pod dubem, za dubem

měla jedna dvě

červená jablíčka,

dala jedno mně.

Nechtěla mně obě dát,

začala se vymlouvat,

že nemá, že nedá –

Že peníze světem vládnou,

staré přísloví,

že se jimi divy stanou,

každý chlapec ví;

s chuďasem je nyní amen,

ten jen aby lámal kámen;

žebrota,

nuzota

patří do kouta –

[Takhle v Rokycanech]

polehoučku tancujou;

[takhle v Rokycanech]

pomaloučku pracujou.

Když jsem plela len,

nevěděla jsem,

co mne to na zádech bolí,

že to byla rána holí,

nevěděla –

Když jsi ty sedláčku pán,

řezej si řezanku sám!

Já se budu dívat,

jak ti bude lítat

řezanka od stolice,

já půjdu k své panen –

Celou noc jsem flamendroval

a co z toho nyní mám?

Rozbitý nos, kapsu prázdnou

a opici jako –

Tramtarata, ratata,

tramtarata, trajda,

tramtarata, ratata,

tramtarata, trajda!

Když jsem k vám chodívával –

Tralalalalalalalalalalala –

pejsek na mne štěkávával –

Haf, haf, haf, haf, haf, haf, haf!

Já mu házel z kapsy kůrky –

Na, na, na, na, na, na,

na, na, na, na, na, na –

Pusť mne, pejsku, do komůrky –

Pst! pst! Azorl, na so kuň her!

Nejsi, nejsi,

jak jsi se dělala,

nejsi, nejsi,

jak se děláš!

Falešné srdce máš,

nic si mne nevšímáš,

nejsi – nejsi –

Sil jsem proso na souvrati,

nebudu ho žíti;

miloval jsem krásné děvče,

nebudu ho míti;

síti, nežíti,

milovati, nevzíti;

sil jsem, nežal jsem –

Humpum, humpum,

humpum, humpum atd.

Měl jsem tě, holka, rád,

už tě má kamarád,

měl jsem tě, holka, rád,

už tě nechci;

takovou opici

najdu na ulici,

měl jsem tě, holka, rád –

Už ho vezou Martina,

kapsa se mu ztenčila,

hrajte mu, trubte mu,

hrajte mu marš;

hrajte mu, trubte mu,

hrajte mu –

Marš!

Trumturumtumrum tum tum atd.

Tluče bubeníček,

tluče na buben

a svolává hochy:

Hoši, pojďte ven!

Zahrajem si na vojáky,

máme flinty i bodáky,

holaholahej,

nikdo nemeš –

Hej Slované! ještě naše

slovanská řeč žije,

pokud naše věrné srdce

pro náš národ bije!

Žije, žije duch slovanský,

bude žít na věky –

hrom a peklo –

Marnotratný jsem synáček,

promrhal jsem svůj stateček,

propil všecko do halíře,

ještě slyším od šenkýře:

[Hadrlumpe, ty jsi lump]

a budeš –

žbluňk!

Jak Honza uslyšel

to strašné poselství,

jak Honza přečetl – list;

zasmál on se tomu velice, ce, ce, ce,

slyšte, co odepsal milence, ce, ce, ce:

„Můj zlatý klenote,

ze všech znejmilejší,

můj zlatý klenote –

Kudy, kudy, kudy cestička

pro mého Jeníčka?

kudy, kudy, kudy cestička

pro Jeníčka?

On hledá bohaty,

s mašlemi po paty,

ale, ale holka chudičká

není –

Jede, jede poštovský pacholík,

jede, jede poštovský pán;

napřed má trubičku,

vzadu má truhličku,

jede, jede poštovský pán.

Trara, trara atd.

Uá, uá, uá, uá, uá atd.

Pš, pš, pš, pš, pš, pš atd.

Spi, má zlatá, boubelatá,

spi, má růžinko!

noc se blíží, očka tíží

sen, spi, dívčinko!

Uá, uá, uá atd.

Pš, pš, pš! atd.

Sousedé si povídají,

co se stalo Kačeně,

když nesla na stůl omáčku,

scházela jí pečeně.

V komoře zloděje

hrbatého máme,

až jen ven vyleze,

však my ho srovnáme.

Já ty volky nepoženu –

nepoženu!

já mám doma mladú ženu –

mladú ženu!

Kdybych já ty volky honil –

volky honil!

někdo by mně za ní chodil –

za ní chodil!

V komoře zloděje

hrbatého máme,

až jen ven vyleze,

však my ho srovnáme!

Pst, pst, pst!

Hájek jako mléko kvetl,

slavík zpíval jak na flašinetl,

kantor by to nedoved.

Aj, aj, aj, aj, aj, aj, aj!

Měsíček jak mazaneček

na nebíčku špoulil svou hubičku

a čtverák se usmíval!

Aj, aj, aj, aj, aj, aj, aj!

My tu spolu ještě stáli,

smáli jsme se a jen jsme se smáli:

hihihihihahaha –

Hihihihihahaha!

Ó Velvary, Ó Velvary!

kde jsou mé tolary?

Jed' jsem, pil jsem, hodoval jsem,

hezké děvče miloval jsem –

Ó Velvary, Ó Velvary,

kde –

Jsou, jsou na potoce ráčata,

jsou, jsou na potoce raci:

půjdem na ně,

vyberem je

s mou panen –

Koukej, koukej, koukej, Vašku,

jakou já mám šněrovačku,

koukej, koukej, koukej, Vašku,

jak se ti líbím.

Koukej, koukej,

koukej, koukej atd.

Tra – la – la – la

mtarata – mtarata –

tra – la – la – la –

mtarata – ratata!

Kdy bych já věděl,

že letos umru,

dal bych si dělat

dubovou truhlu;

dubovou truhlu

a na ni věnec,

aby věděli,

že jsem mládenec.

Dzyn, dzyn, dzyn,

tra, tra, ratata,

tramtaratatatam.

Já bych si žádného Němce nevzala,

[raděj bych po smrti písek vázala!]

Kdyby moje milá –

jak beránek byla –

klobouk nenosila –

a jen vodu pila –

sama schody myla –

pro vodu chodila –

vařila i šila –

nic neutratila –

hezky hodná byla –

nic se nevadila –

a všem se líbila –

a já si ji přece nevezmu!

Vezmu já si kantorovic Káču,

ta se bude řehtat, když já pláču,

ta má srdce jako já!

Ach, jako já!

Ach jako já!

Buďme všickni jen tiši,

ať nás žádný neslyší!

Buďme všickni jen tiši,

ať nás žádný neslyší!

Miau, miau, miau!

Vrrr, haf, haf!

Kočka leze dírou, pes oknem,

nebude-li pršet, nezmoknem.

Kačka laza ďárau, pas aknam, atd.

Kečke leze ďérou, atd.

Kički lizi díry, atd.

Miau! miau!

Vrrrrr! haf!!

Kde je sládek,

tam je mládek,

tam je taky pivovárek;

kde se pivo vaří,

tam se dobře daří,

pojďme tam a píme ho

až do rána bílého.

Burš, burš, burš, burš!

Pijem ti, bratříčku, na zdraví,

na tvoje i na naše –

glogloglo – glogloglo –

gloria!

tak se to pivečko pívává!

Šla Naninka do zelí atd.

Ty, ty, ty,

ty, ty, ty –

Tratarata tada, tramtarata táda atd.

Chovejte mne, má matičko,

jako míšenské jablíčko,

chovejte mne, má matičko,

jako z růže květ;

jen až vy mne vychováte,

pak se na mne podíváte,

jak mně bude pěkně slušet

bílý kabátek.

Kun, kun, kun,

kun –

Bllllll –

Cukrú, cukrú! –

Ku, ku! ku, ku!

Húúúúú –

Šššššš –

Chá, chá! –

Hút! Hút!

Blahý, kdo dle povolání

bohu slouží, vlasti své,

zde jej čest, tam smilování

milostivě k sobě zve.

Blahá vlasť, kde povinnosti tíže

věrně nese sluha jako kníže,

tam spí věčně hřích a vina:

chval každý duch Hospodina!

Hút, hút! atd.

Kykyryhý!