SYN PŘÍRODY.

Ty hory tou svou vzdáleností

touhy moje probudily;

a ty květy v outrpnosti

své mi slzy propůjčily.

Ta luna ve své unylosti

k milosti mne probudila,

a ta hvězda na výsosti

duši k písním naladila.

Ta děva svojí přítulností

život v ráj mi proměnila.

Ach! proč svou mne bezcitností

z něho náhle vypudila? –