SYN ZARMOUCENÝ.

Tázali se, tázali,

Co pšenici vázali,

Proč s koníky pomalounku,

Proč tak jezdím pomalu

S hory tamo k úvalu.

Ženci dobří, tím je to:

Co otčíkem zaseto,

On nesváží v stohy více,

Zdar co s nebe vyprosil,

Já bez práce pokosil.

Co mi platná pšenice,

Jasná jako dennice,

Když mi v otci zhaslo slunce,

Hlava drahá hluboko,

Duše zbožná vysoko.

Nezpívejte žencové,

Panny, junci, kmetové

Na podraží, na podhoří,

Važte snopy v tichotě

Při té srdce tíhotě.

Až budou žně veliké,

Pokolení všeliké

V údolí se s Pánem sejde;

Pak zapějte vesele –

Budeť věčná neděle.