Syn.

By Vojtěch Nejedlý

Kdybych hodně zlata měl

Na širokém statku,

Všeckobych to dáti chtěl

Za svou milou matku.

Kdybych velkým pánem byl,

Měl svět ve své mocy,

Rádbych se y v šerku kryl,

Bych jen přispěl otcy.

Pro rodiče jako spat

Chtělbych v oheň jíti,

Kdyby žádal divý kat

Jejich krve míti;

Za ně bych se s radostí

Na smrt obětoval,

Abych milým vděčností

Lásku odplacoval.

Ti mne z mládi hleděli

Jako oka svého,

Dnem y nocý seděli

U miláčka mdlého.

Jak jen rozum začal zrát,

Cvičili mne v ctnosti,

Po všeckybych časy rád

Plnil povinnosti.

Y mou hlavu učením

Čistým vyjasnili,

Aby bludy mámením

Srdce nekazyly.

Protobych se srdečně

Za ně obětoval,

Abych lásku skutečně

Láskou odplacoval.

Aby v sešlé starosti

Denně zaplésali,

Že sy dobře v mladosti

Syna vychovali.