Ta jedna slza Tvá. (IV.)
Vím, vím to! Ty mě neznáš víc;
Tvá láska byla klam?
Nuž, buď si – hotov se světem
se s Bohem vyrovnám.
Žij blaze, já Ti neklnu,
Bůh štěstím věk Tvůj zdob,
jen jeden slib mi ještě dej,
že přijdeš na můj hrob.
Já budu plýtvat štěstím pak,
mé srdce vzplápolá,
když v hrob můj skane s očí Tvých
ta jedna slza Tvá.